Finální produkt všichni dobře známe – výtečný destilát, který nás zahřeje, rozjaří a v ústech rozpoutá ohňostroj chutí. Jenže cesta do naší sklenice je delší a začíná mnohem dřív než otevřením láhve. Jednotlivé kroky výroby destilátu vám postupně představíme a začneme skutečně „od podlahy“, tedy od země a rostlin, které tvoří vstupní surovinu různých destilátů.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/5qvxgpsdeuum2vbcbcl9-md.jpeg)
Obilí
Obilí je nejčastějším základem destilátů. Obilný líh se využívá pro výrobu ginu, dále z něj vzniká vodka a samozřejmě také whisky. A přestože se nyní zaměříme hlavně na destiláty, nezapomínejme ani na náš národní nápoj – pivo.
Obilniny patří do čeledi lipnicovitých, označovaných také jako trávy. Dále je dělíme do dvou skupin: první tvoří pšenice, žito, ječmen a oves, druhou pak kukuřice, rýže, proso a čirok. Jedná se o jednoleté i víceleté rostliny, které jsou poměrně nenáročné na pěstování. Nepotřebují specifické podmínky růstu, mají vysoký výnos a lze je dlouhodobě skladovat.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/wgmmoobg6vsuvam7ftld-md.jpeg)
Cukrová třtina
Na začátku výroby pravého rumu nemůže stát nic jiného než cukrová třtina.
Rostlina původem z jihovýchodní Asie se do Ameriky dostala díky Kryštofu Kolumbovi. Jde o druh tropické vytrvalé trávy z čeledi lipnicovitých, která dosahuje výšky 2-6 metrů. Jelikož rostlina nesnáší chladné klima, daří se jí pouze v subtropickém a tropickém podnebném pásu. V závislosti na druhu cukrové třtiny čeká pěstitele z jedné výsadby 2-10 sklizní. Poté je třeba rostlinu přesadit, aby nadále vynášela.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/rqvi8dorm7a2xdsvh695-md.jpeg)
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/7xkz7pht1tdg565gr4jl-md.jpeg)
Agáve
Bez agáve by nevznikla tequila ani mezcal a sotol.
Jde o pojmenování celého rodu sukulentních rostlin z čeledi chřestovitých, které však nepatří mezi kaktusy. Rozšířené jsou zejména v Mexiku, rostou však také na dalších místech s odpovídajícím klimatem, například v evropském Středomoří. Rostliny mají velkou růžici tlustých listů, které vyrůstají z krátkého kmene. Tak krátkého, že budí zdání, jako by rostliny vyrůstaly přímo z kořene. Agáve roste velmi pomalu a kvete pouze jednou za svůj život. Když odkvete, odumírá, proto výrobci tequily rostlinu zpracují dříve, než začne kvést. Což však škodí její reprodukci.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/sxw24a234dc2agtgrqsa-md.jpeg)
Réva vinná
Brandy, cognac, armagnac, gruzignac, Metaxa či vermut. Z hroznů révy vinné vzniká celá řada alkoholických nápojů – od tichých a šumivých vín přes fortifikovaná vína až po pálenky.
Popínavá dřevnatá liána může dosahovat výšky až 30 metrů, má-li dostatečnou oporu. Díky samovolnému křížení i záměrnému šlechtění existují dnes tisíce různých odrůd. Plodem, o který jde při zpracování především, jsou drobné, kulaté bobule. Réva vinná se dnes pěstuje po celém světě, nejlépe se jí ovšem daří v mírném podnebném pásu.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/cw6lfgcgbzrj1isju1ug-md.jpeg)
Ovoce
Snad každý Čech má v rodině strýčka z Moravy, který pálí tu zaručeně nejlepší slivovici nebo meruňkovici. Proto ovoce nemůžeme nechat stranou ani my.
K výrobě ovocných pálenek se nejčastěji využívají švestky, meruňky, jablka a hrušky, můžeme se však setkat i s méně obvyklými variantami jako malinovice. Pro zjednodušení se však budeme držet nejtypičtějších zástupců, kteří tvoří plody ovocných dřevin. Slivoň, meruňka, jabloň i hrušeň patří do čeledi růžovitých. Do stejné čeledi řadíme i většinu ovocných dřevin, ale také řada okrasných rostlin. Námi vybraní zástupci se člení mezi opadavé stromy, kterým se daří v mírném podnebném pásu. Každoroční sklizeň a nové zásoby pálenek budiž toho důkazem.
![Vznik destilátů od semínka po láhev](https://image.pobo.cz/images/npsa1zyz3wha/1q1qryoec8l0qs3hhm11-md.jpeg)
Brambory
Řada výrobců vodky sahá při výrobě po bramborách, proto je nesmíme opomenout.
Víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovitých je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin. Její obliba spočívá v nenáročnosti pěstování a mimořádně vysokým výnosům. Díky tomu se rozšířila po celém světě. Celkem existuje přes 4000 odrůd. Pro výrobu vodky jsou potřeba brambory s vyšším obsahem škrobu (18-22 %).
A nato, jak je to s vašimi oblíbenými moky dál, se můžete těšit příště.